O životě, lásce, odloučení i smrti – Červený adresář

„To madame mě naučila, že lidství má nejrůznější podoby. Že to, co se očekává, není vždycky nejsprávnější, že existuje mnoho různých cest, po nichž lidé putují, všichni k téže smrti. Že každý člověk projde mnoha složitými křižovatkami, ale může se pak ocitnout opět na rovné cestě.
A že zatáčky vůbec nejsou nebezpečné.“
(s. 26)

Červený adresář švédské autorky Sofie Lundberg je silným, ale přitom velmi citlivě napsaným příběhem plným životních zkušeností, lásky, očekávání, ale i zklamání a (ne)vyplněných nadějí. Jeho hlavní hrdinkou je 96letá Doris a její život vyprávěný v přítomnosti i minulosti. Doris bydlí sama v rodném Stockholmu a její jedinou příbuznou je praneteř Jenny, žijící společně s manželem a dětmi v Americe. Jednoho dne se rozhodne zapsat své vzpomínky, aby pro Jenny po svém odchodu něco zanechala. Pomáhá jí právě onen červený adresář, který jí jako malé daroval tatínek, a jenž s ní putoval po celý život.

Každá osoba, která má své místo v adresáři, měla své místo i v Dorisině životě a nějakým způsobem jej ovlivnila. Poutavý příběh autorka odvíjí tak, že se od něj nedokážete odtrhnout. Relativně stručným stylem, který není nijak vyumělkovaný, ale současně zvládne pár slovy vyjádřit velmi mnoho, společně s Doris proplouváme jejím nelehkým životem, který ovlivnila řada událostí, včetně 2. světové války. Společně s tím nám autorka servíruje řadu opravdu zajímavých myšlenek, u nichž stojí za to se na chvilku zastavit.

„Na každého čekají v životě rány, které člověka mění. Někdy si toho všimneme, jindy se to děje bez našeho vědomí. Ale bolest, ta vždycky zůstává nahromaděná hluboko v srdci, jako zaťaté pěsti připravené probít se ven. V slzách a zlosti. Nebo, v horším případě, v citovém chladu a odcizení.“
(s. 126)

I když román spadá spíše do „škatulky“ červené knihovny, rozhodně není jejím typickým zástupcem. Nejedná se o žádné romantické klišé nebo dívčí románek, ale nehledejte v něm ani žádného zástupce 50 odstínů. Je to román o životě. O všech jeho aspektech. Realitě válečné doby. O životě plném radosti a lásky, ale taky utrpení, bolesti, nepohody, nebezpečí. O tom, že ne každý vztah dopadne dobře a ne každá láska může být opětovaná.

„Přeju ti dostatek… Dostatek slunce, aby prozářilo tvoje dny, dostatek deště, aby sis vážila slunce, dostatek radosti, aby posílila tvou duši, dostatek bolesti, aby sis vážila radostí života, a dostatek setkání, aby ses naučila loučit.“
(s. 37)

Ráda bych vypíchla také dějovou linku odehrávající se v „současnosti“, kde autorka velmi dobře pracuje s tématem stáří, bezmoci, života odkázaného na pomoc druhých, smíření se se životem a smrtí i odchodu samotného jak z pohledu samotné Doris, tak její praneteře Jenny, která se za svou jedinou příbuznou vypraví přes půl světa, aby s ní mohla být, když ji potřebuje nejvíce. Protože i to je součást života, která by neměla být tabu, jakkoli je pro nás všechny těžké se s tím smířit.

„Je to pro mě bolestivé to přiznat, ale po určité době většina lidí vybledne. Ne že by vzpomínka na ně zmizela. Ne že by ztratili význam. Ale prvotní panická úzkost se utiší a nahradí ji cosi méně citelného.“
(s. 100)

Hodnocení


Červený adresář – Sofia Lundberg
Den röda adressboke, překlad Karolína Kloučková
Ikar, 2018, 288 stran
978-80-249-3694-9

Anotace

Doris je 96 let a má od roku 1928 tentýž adresář. Žije sama v bytě v centru Stockholmu. Většina jmen v adresáři je přeškrtnutá, jejich nositelé zemřeli. Dorisinu samotu přerušují jenom návštěvy pečovatelky a rozhovory s milovanou praneteří Jenny, která však žije daleko. Jednoho dne začne Doris vzpomínky na své přátele z adresáře zapisovat, aby neodešly spolu s ní a mohla je předat Jenny. Nechte se vtáhnout do poutavého vyprávění o přátelství a nebezpečí, o štěstí i smutku a o velké lásce, na kterou se nezapomíná. Přeneste se do dávných časů v Paříži, New Yorku a ve Stockholmu a nahlédněte do ošoupaných plechových krabic plných starých dopisů a fotografií.

Líbilo se vám? Sdílejte článek s ostatními!
Share on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Pin on Pinterest
Pinterest
Buffer this page
Buffer
Email this to someone
email
Print this page
Print